Promluva
na téma královské písně od Sarahy

OSHO : TANTRICKÝ VHLED, DÍL 1

 
 

Přednáška se uskutečnila 22. dubna 1977 v Buddha Hall

Kapitola 2. Nevědomost
Otázka první a druhá

<<< PŘEDCHOZÍ DALŠÍ >>>

První otázka: MÁ ŠIVA A SARAHA ROZDÍLNÝ PŘÍSTUP K TANTŘE?

NE DOCELA. Rozdíl je pouze ve formě. Náboženský přístup se vždy liší jen formou a metodologií. Náboženství jsou rozdílná svým přístupem k Bohu, zásadně se však neliší. Existují dva odlišné přístupy: jedním je cesta oddanosti, modlitby, lásky a druhým cesta meditace a uvědomování.
Šiva přistupuje k Tantře s oddaností, modlitbou a láskou, zatímco Saraha přes meditaci a uvědomění. Odlišnost přístupu je formální, protože dosažení cíle je stejné jak u oddaného stoupence, tak i u meditujícího. Jejich šípy jsou vypuštěny z různých úhlů, terč je však pro oba stejný. Šípy vystřelují různými typy luků, cíl mají pouze jeden. Je-li zasažen cíl, typ luku není nakonec podstatný.

Existují dva typy luků, protože člověk prožívá dvě základní roviny svého bytí: myšlení a cítění. K realitě můžete přistupovat pomocí myšlení nebo pocitů.

Buddhistický přístup - Buddhův i Sarahův přístup - spočívá ve využívání mysli (inteligence). Saraha řeší problémy pomocí své mysli. Ovšemže, mysl musí být v klidu, musí to být MYSL zanechávající. Zanedlouho se mysl rozplyne v meditaci. Je to MYSL, která zmizí. Je to MYŠLENÍ, které se musí transformovat. Potom nastane stav ne-myšlení. Později je tento stav ne-myšlení vytvářen zvolna plynoucími myšlenkami. Celý proces probíhá v oblasti myšlení.

Šivův přístup spočívá v cítění srdce. I pocity musí být transformovány. Láska je transformována, aby se stala modlitbou. Šivova cesta symbolizuje oddanou bytost a božský princip, BHAKTU a BHAGAVANA. Po dosažení konečného cíle vzájemně splynou. Poslouchejte pozorně: Jak dosáhnout Šivovou cestou dokonalého orgasmu? Když se Já rozplynu v Tobě a Ty ve Mně - staneme-li se Jednotou.

Poznáním konečného cíle Sarahovy Tantry je, že ani Ty nejsi pravdivý, neexistuješ, stejně jako Já - oba pojmy "zmizí". Je to setkání dvou prázdných entit - neexistuji ani Já, ani Ty, stejně tak ani Ty, ani Já. Pojem Já a Ty je částí myšlenkové konstrukce. Dvě prázdné entity jsou vzájemně rozpuštěny, protože veškeré Sarahovo úsilí je směřováno k rozpuštění myšlenek.

Jak můžete sebe označit za Já, po dokonalém rozplynutí myšlenek? A koho nazýváte svým Bohem? Bůh je součásti myšlení, je to myšlenková tvorba, myšlenková konstrukce, konstrukce vaší mysli. Rozplynou-li se konstrukce mysli, vznikne šunjá, prázdnota.

Na Šivově cestě nemilujete pouze formu, ani určitou osobu - začnete milovat veškerou existenci. Všechno bytí se stává vaším Ty. Jste oslovováni bytím ve všech formách. Zmizí sobeckost, žárlivost a nenávist - všechny negativní pocity se rozplynou. Pocity se postupně stávají stále čistší a jasnější. Okamžik pravdy nastane při projevu čisté lásky. V tomto okamžiku splyne Já s Ty a naopak. Také "zmizíte". Nerozplynete se však jako dvě prázdné entity, ale milovník splyne s milovaným, stejně jako milovaný s milovníkem.

Až k tomuto bodu poznání jsou oba odlišní. Je to však příliš formální rozdílnost. Záleží na tom, zda se rozplynete jako milovník a milovaný nebo se rozpustíte jako dvě prázdné entity? Základním a nejpodstatnějším okamžikem poznání je, že "zmizíte", že vše je zanecháno, že nezůstává žádná stopa. Právě toto "zmizení" je Osvícením.

Tyto dva přístupy k Tantře byste měli pochopit. Pokud vás oslovuje láska, vstupuje do vás Šiva a tantrickou biblí by se pro vás měla stát kniha "THE BOOK OF SECRETS". Jste-li zaměřeni na meditace, pak se stáváte Sarahou. Vše je podmíněno vaší osobností. Obojí přístup je správný, jsou to stejné cesty. Vy sami si zvolíte, s kým chcete na své cestě kráčet.

Chcete-li jít osaměle a blaženě, budete putovat se Sarahou. Pokud nejste ve své samotě šťastni a potřebujete na své cestě partnera, potom budete spojeni s Šivou.

V tom spočívá podstata odlišnosti přístupu u hinduistické a buddhistické Tantry.

Otázka 2: OSHO, COKOLI ŘEKNEŠ, SE VŠÍM SOUHLASÍM. PROČ SE MŮJ ŽIVOT NEMĚNÍ?

MOŽNÁ PROTO, ŽE JEN SOUHLASÍŠ. To není otázka souhlasu nebo nesouhlasu - je to otázka pochopení. Pochopení stojí mimo souhlas a nesouhlas.

Obvykle, když souhlasíš, myslíš si, že jsi mi porozuměl. Pokud jsi mě pochopil, není to věc souhlasu nebo nesouhlasu. Jak můžeš souhlasit s pravdou, nebo s ní nesouhlasit? Slunce vyšlo - souhlasíš nebo nesouhlasíš? Řekneš mi, že tato otázka je nelogická.

Souhlas a nesouhlas se vztahuje k teoriím, nikoli k pravdě. Pokud se mnou souhlasíš, neznamená to, že se mnou souhlasíš opravdu - začneš pociťovat, že já souhlasím s tvou teorií, která byla vždy součástí tvé osobnosti. Kdykoli cítíš, že Osho s tebou souhlasí, víš, že souhlasíš s Oshem. Nesouhlasím-li s tebou, potom nastává problém a ty se mnou přestáváš souznít. Přestaneš-li něčemu naslouchat, neslyšíš to. Když řeknu něco, s čím nesouhlasíš, jednoduše se uzavřeš.

Není to tedy otázka souhlasu nebo nesouhlasu. Zanechej to! Nejsem tady, abych obracel na víru. Nevymýšlím žádnou filozofii. Nenabízím zde žádnou teologii, nehledám stoupence. Vyhledávám své žáky - a to je zcela odlišná věc, naprosto rozdílná. Žák není ten, kdo souhlasí. Žákem je ten, kdo naslouchá a kdo se učí. Původní kořen slova "žák" je odvozen ze slovesa učit se, být ukázněný.

Žákem je ten, kdo je otevřený novým poznatkům. Následovník je uzavřen. Stoupenec si myslí, že souhlasí. Za tímto souhlasem není nic, nemusí se otvírat - zůstává uzavřen, může si dopřát uzavřenost. Žák nikdy není uzavřen. Má se toho tolik učit. Jak můžeš souhlasit nebo nesouhlasit? Žák nevystavuje na odiv svoje ego, kdo tedy souhlasí nebo nesouhlasí? Je stále otevřený, nikdo není uvnitř souhlasu nebo nesouhlasu. Pokud jsi v přílišné shodě, vzniká problém.

Nikdo, kdo souhlasil s něčím, netransformoval svou osobnost. Shoda je velmi povrchní, velice intelektuální. Pokud chceš transformovat svou osobnost, musíš pochopit. Je to vždy porozumění, co pomáhá transformovat, co přetváří. Pokud pochopíš, nemusíš nic dělat - právě porozumění nastartuje proces přeměny. Tento proces neprobíhá tak, že nejprve něco pochopíš a potom to uděláš - nikoli. Dokonalé pochopení, přesné poznání skutečnosti, pronikne hlouběji do tvého srdce, kde začne probíhat transformace. Transformace je důsledkem pochopení. Pokud souhlasíš, objeví se problém: Co mám nyní udělat? Souhlasil jsem, a teď musím něco vykonat. Souhlas sám o sobě je hloupý, stejně tak nesouhlas.

A mimo to, mysl je velice vychytralá! Nikdy nevíš, co se skrývá pod pojmem souhlasit…

Zde je několik příkladů - první příběh:

Matka zemřela, když byl chlapec ještě dítě a jeho otec těžce pracoval, aby syna dobře zaopatřil. Syn odešel studovat na vysokou školu. Jeho první dopis byl pro otce zklamáním. Otec prožíval rozčarování, ale nevěděl přesně proč. Rozhodně z obsahu dopisu nebylo cítit žádné zoufalství. Možná se jednalo o problém, který trápil otce. Četl si dopis: "Milý otče, všechno je v pořádku. Na vysoké škole se mi líbí. Jsem členem fotbalového mužstva. V areálu školy cítím velmi přátelskou atmosféru. Moje první písemná práce z algebry byla ohodnocena známkou "A"…

Po chvíli přemýšlení otec pochopil svůj problém a odepsal synovi:

"Podívej, synu. Nevím, jestli nejsem starý pošetilý člověk, ale rád bych Tě požádal o něco, co by ze mě udělalo šťastného muže. Nemyslím si, že jsi nevděčný. Musel jsem však velmi tvrdě pracovat, abych Tě vychoval a umožnil Ti studovat na vysoké škole. Tuto možnost jsem nikdy sám neměl. Velmi by mě potěšilo, kdybys řekl: "Udělali jsme to nebo vykonali jsme ono", místo "udělal jsem to nebo tamto". Pomohl by mi pocit, že jsem součástí všeho dění."

Syn okamžitě pochopil a další dopis napsal takto: "Dobře, otče. Minulou sobotu jsme zvítězili ve významném zápase. Měli jsme schůzku s atraktivní dívkou. Dostali jsme z historie známku "A"."

Starý muž pocítil vytouženou radost společným sdílením zkušeností. Prožíval velmi krásné období.

Jednoho dne však přišel telegram: Milý otče, dostali jsme do problému Deanovu dceru. Porodila nám dvojčata. Moje dítě zemřelo. Co uděláš se svým?"

Mysl je velmi prohnaná. Podívej… když se mnou souhlasíš, souhlasíš se mnou opravdu?, nebo jsi se na mě souhlasně naladil? Mysl kličkuje, mysl soudí: Najde si způsob, jak souhlasit, přesto zůstává stejná. A nejen to, když souhlasíš, začneš mít pocit, že je teď Oshovou povinností, pomoci ti s transformací - co můžeš udělat více? - souhlasíš, vykonal jsi svůj díl. Co můžeš vykonat více? - souhlasíš. Stal jsi se sanjásinem, vzdal jsi se všeho. Co ještě můžeš vykonat?

Vlastně se nic nestalo. Proto se začneš na mě zlobit. Řeknu-li ti něco, není to přesně to, co slyšíš. Posloucháš myšlenky podle svého naladění. Slyšíš myšlenky odpovídající tvému výkladu. Nasloucháš pomocí své minulosti, paměti, svého stupně poznání, podmínek, ve kterých jsi žil. NASLOUCHÁŠ PŘES SVOU MYSL! A mysl upravuje zabarvením všechno, co slyšíš. Ihned uchopí myšlenku, změní ji, vytvoří pro tebe souhlasný podtext. Některé detaily vynechá, jiné zvýrazní, doplní mezery. Zůstane jen část toho, co jsem řekl a tato část nemůže být transformována, pouze celek lze transformovat.

Celek však zůstane celkem jen tehdy, když přestanete usilovat o souhlas nebo nesouhlas. Nesnažíte-li se o názor a vaše mysl zůstane stranou. Chcete-li souhlasit, jak může mysl stát mimo dění? Je to MYSL, která souhlasí nebo nesouhlasí.

Pochopení je něčím vyšším než mysl. Porozumění se odráží ve vašem celkovém bytí. Pocítíš to stejně, jak ve své hlavě, tak i na špičce palce u nohou. Pochopení je něco celistvého. Mysl je jen drobnou částí, ale je velmi pánovitá. Pokračuje v předstírání, že je celkem.

Druhý příběh:

Obchodník ve středním věku vzal svou manželku do Paříže. Po nekonečném courání po obchodech poprosil svou ženu o den volna. Manželka souhlasila. Potom po jedné návštěvě obchodu s manželkou odešel k baru, kde se seznámil s atraktivní Pařížankou. Velice příjemně si povídali do chvíle, kdy padla otázka na finanční dohodu. Dívka požadovala padesát dolarů. On jí nabídl deset.

Tím, že se nedohodli na výši finanční odměny, rozloučili se.

Ten večer muž doprovodil svou manželku do příjemné restaurace. Tam zahlédl u stolu blízko dveří svou nádhernou holčičku z odpolední schůzky. Když jí s manželkou míjel, dívka řekla: "Podívejte se, pane, co jste si zvolil za mizerných deset doláčů,"

Tvoje pochopení je tvým pochopením. Tvůj výklad je tvým výkladem. Věci pozoruješ ze svého zorného úhlu.

Vše, co slyšíš, je tvou interpretací. Vždy si to uvědom - a vyvaruj se toho! Neslyšíš, co jsem řekl: co slyšíš, je to, jak myslíš, že slyšíš. - není to stejné. Souhlasíš se svou vlastní rezonancí, nesouhlasíš se mnou. Souhlasíš se svým názorem. Jak se potom můžeš změnit? Představa je tvoje, souhlas je tvůj, nemáš tak možnost se změnit.

Odlož, prosím, souhlas a nesouhlas. Jen mě poslouchej. Tvoje metoda souhlasu může být jistým druhem obranného manévru, abys nedostal šok. Takový souhlas funguje jako nárazník. Já něco řeknu a ty okamžitě souhlasíš. Tak se vyhneš střetu. Nesouhlas by mohl způsobit otřes zasahující jádro tvé osobnosti a znejistil by tě. Řeknu něco a ty odpovíš: "Ano, souhlasím." Tímto souhlasným gestem vše přerušíš. Najednou tu není nic, co by tebou pohnulo - jen souhlasíš. Nesouhlasíš-li… je to stejné. Ve chvíli, kdy něco řeknu, je tady někdo, kdo řekne: "Nesouhlasím s tebou." Přeruší tak tok energie. Energie přes něho okamžitě přestane proudit a nezapůsobí na něho.

Vytváříme si kolem sebe mnoho bezpečnostních zón, ochranných bariér. Tyto zóny nám nedovolují měnit svou osobnost. Aby jsi se změnil, musíš prožít šok - strašlivý, hrozný šok. Potom se objeví bolest - transformaci doprovází bolest. Souhlas, nebo nesouhlas, to je velmi pohodlné řešení. Nevidím žádný rozdíl mezi souhlasem a nesouhlasem. Jsou to dvě strany jedné mince.

Skutečný člověk, který touží být blízko mě a stát při mně, který touží být opravdu ve spojení se mnou, nikdy nepoužije souhlasu, ani nesouhlasu. Jednoduše mi naslouchá - čistě mi naslouchá, bez jakéhokoli výkladu. Odloží svoje ego stranou. Nabídne mi možnost působit na něho.

Třetí příběh:
Učitel prvního stupně základní školy právě končil s výkladem o základních životních potřebách lidí. V první lavici se přihlásila malá Mary a zeptala se: "Může zplodit šestiletý chlapec dítě?"
"Ne", odpověděl učitel a usmíval se, "to je nemožné. Má někdo další dotaz?"
Chvíli bylo ticho. Potom se opět přihlásila malá Mary: "Může šestiletá dívka porodit dítě?"
"Ne", řekl jí učitel.
Chlapec sedící za Mary se zvedl, naklonil se k ní a hlasitě jí zašeptal do ucha: "Ano, podívej! Řekl jsem ano. I když souhlasím, nemusíš si s tím dělat žádné starosti!"

Všechny tvoje souhlasy a nesouhlasy vedou k tomu, že zůstáváš bez změny takový, jaký jsi. Život lidí je zaměřen na jedinou činnost: jak se nezměnit. Stále tvrdí: "Nechci být nešťastný" a dělají věci, které je neuspokojují. Tvrdí, "chci se změnit". Když je však poznávám hlouběji, vidím, že po této změně netouží.

Ve skutečnosti vyjádření touhy po změně je opět klamavým trikem pro zachování stejného stavu. Tito lidé vyhlašují světu: "Snažím se změnit, říkám to nahlas. Křičím hlasitě, že se chci změnit. Co mám dělat, když se nic neděje?"

Nemůžeš se změnit - to je poslední myšlenka, kterou bych rád vyslovit k tomuto dotazu - nemůžeš se změnit. Ty můžeš změně umožnit, aby se stala. Budeš-li se snažit změnit, nikdy se nezměníš. Kdo se snaží? Stáří? Uvědom si vnitřní logiku této myšlenky: chceš se změnit. Je to téměř jako kdybys se chtěl vytáhnout ven pomocí svých tkaniček od bot.Co se přihodí? Nic. Nezměníš se, protože KDO je ten, který se snaží změnit? Je to tvoje minulost. Jsi to ty.

Umožni změně, aby se stala. Co musíš udělat, aby se to stalo? Nesnaž se, prosím, se mnou souhlasit ani nesouhlasit. Naslouchej! Buď právě zde. Dovol, abych se stal nástrojem k urychlení tvých změn. Dovol, abych tě "nakazil". Buď nakažen nemocí, kterou mám. Spalničkami, kterými trpím. Umožni mi to. Nesnaž se měnit. Je to, jako kdyby jsi se všeho vzdal.

Sanjásin není ten, kdo se mnou souhlasí. Pokud se mnou souhlasí, není sanjásinem, je pouze mým stoupencem. Tak jako křesťané jsou následovníky Krista, protože uvěřili v Krista. Tato víra je však nezmění. Stejně tak buddhisté jsou následovníky Buddhy, protože věří v Buddhu. Ani to je nezmění. Což pak nevidíš, že celý svět někoho následuje?

Následovat někoho, znamená, vzdát se změny své vlastní osobnosti. Nestaň se, prosím, mým stoupencem. Jednoduše naslouchej tomu, co se tady děje, sleduj, co se přihodí zde. Pozoruj mě a umožni mi působit na tebe - tak se moje energie spojí s tvou energií. Není to záležitost mysli: je to dokonalá událost… aby jsi se naladil na stejnou délku vibrační vlny - alespoň na několik okamžiků.

Právě tyto okamžiky přinášejí změnu. Tyto chvíle vyvolávají záblesky nepoznaného. Uvědomíš si, že za plynoucím časem je věčnost. Procítíš stavy jako při meditaci. V těchto chvílích alespoň trochu ochutnáš přítomnost Boha, Taa, Tantry, Zenu. Tyto okamžiky ti přinášejí změnu, protože přicházejí z tvé budoucnosti, nikoli z tvé minulosti.

Souhlas, to je tvoje minulost, která se mnou souhlasí. Otevřenost, vzdání se, to je tvoje budoucnost, která se otevírá - otevírá se pomocí mého působení. Tvoje transformace je spojena s budoucností. Minulost je mrtvá, uzavřena a ukončena. Pohřbi ji! Nemá pro tebe žádný význam. Nepokračuj v ní. Je to zbytečné břímě. Právě kvůli tomuto nákladu nejsi schopen dosáhnout vyšších cílů.

Co myslíš tím, když vyslovíš větu: "Souhlasím s tebou?" Znamená to přitakání minulosti, souhlas s dobrými pocity z minulosti, kdy říkáš: "Ano, to je, co jsem vždy tvrdil." Je to cesta bez budoucnosti. Buď bdělý…

Prožívej existenci se mnou - to je satsang, který nás vzájemně spojuje na vysoké spirituální úrovni. Sdílej existenci se mnou…nezávisle na tvé vůli do tebe vstoupí paprsky spojení a rozehrají svou hru. Potom si uvědomíš, že život, který jsi žil, nebyl naplněn. Že jsi žil v iluzi, že jsi prožíval sen o životě. Těchto několik záblesků skutečnosti zničí celou tvoji minulost. Potom se nastartuje transformace osobnosti.

Transformace přichází z přirozeného naladění osobnosti - transformace následuje pochopení.


 

 

 

 

POKRAČOVÁNÍ >>>

překlad Redakce TM, březen 2003
Titulní strana Tantra magazínu