Důvěrně o věrnosti.

Když mluvíme o věrnosti v lásce, rozumíme slovem věrnost výlučnost. Původní význam slova věrnost je ale opravdovost a ne výlučnost, jak v tomto kontextu slovu věrnost dnes rozumíme. Je obrovský rozdíl mezi opravdovostí, upřímností ve věcech citu a erotiky na jedné straně a výlučností, monopolem na láskyplné city a prožitky člověka na straně druhé. Je zásadní otázkou každého lidského tvora, pro kterou ze dvou cest se v případě křižovatky rozhodne.

Posunutý význam slova věrnost napovídá, že rozhodující část populace volí raději výlučnost než upřímnost. A tak nepřekvapí, že o milostném vzplanutí člověka se dozvědí mnozí vyjma jeho oficiálního partnera, že i odborníci na sex radí „zapírat, zapírat a zapírat“ a citově erotickým životem partnera se raději nezabývat – to abychom nebyli zklamáni! Výsledkem je, že často vedle sebe žijí lidé, kteří se jeden druhému odcizili – schovávají před sebou své láskyplné city k třetím osobám, stydí se za ně a svého partnera za potlačenou a neprožitou lásku nevědomky nenávidí.

Bolest, kterou nám působí to, že milovaný tvor může prožívat něco krásného i s jiným člověkem, odhaluje hluboký vnitřní rozpor. Láska znamená „tvoje štěstí je i moje štěstí“; místo toho ale prožíváme při žárlivosti nenávist - tedy: „tvoje štěstí je moje neštěstí“.

Bez upřímnosti, otevřenosti a zranitelnosti není lásky. Nahota milenců symbolizuje odložení obraných krunýřů, masek a společenských konvencí ve jménu blízkosti. Tělesná nahota je krásná, když vyvěrá z duševní nahoty, a je perverzní, když neodpovídá vnitřnímu postoji. Upřímnost v lásce dává naději při průchodu temnotou vlastní žárlivosti a majetnictví.

Láska znamená radost z přítomnosti a blízkosti druhého, není výlučná – je cestou k jednotě s existencí.